„Sopranistka Lucie Kanková byla mladá, svěží a nevinná Terinka, která ví víc, než přiznává a dokáže chytře manipulovat s otcem. Její hlas je jasný, otevřený s atraktivním horním rejstříkem, což jí dovoluje zpívat zcela uvolněně a svobodně. Ve druhém dějství předvedla krásu a kvalitu svého hlasu jemným podáním árie „Na podzim v ořeší“, v níž skvěle vystihla Dvořákovu líbivou melodii. Má také velmi silný jevištní zjev a projev.“
